Na Sněžku jsem chodíval chytat pěvušky podhorní čili postaru podhorní pěnice. V Čechách hnízdily jen v Krkonoších. V červnu jsem pobíhal po hraně Sněžky nad Obřím dolem mezi bývalou Obří boudou a vrcholem hory a na skalní římsy kladl sklopky s moučným červem. (...) Sklopku jsem si udělal z drátu, síťku sám usíťoval, lákavé a tuhé larvy brouků potemníků vypěstoval, z Prahy do Vrchlabí autostopem dovezl a odtud na Sněžku donesl. (...) Několikrát, když slunce vycházelo za Sněžkou a vítr vál, jsem našel pračího siláka a krasavce chyceného ve sklopce. Divoce se zmítal, po okroužkování divoce odletěl. Na Sněžce bývala překrásná jitra!
Miloslav Nevrlý pracoval dlouhá léta jako přírodovědec v Severočeském muzeu v Liberci a současně se vydával na cesty po všech horách, jež bylo možné v poválečném Československu a nejbližší Evropě projít a poznat. Své zážitky sepisoval v příležitostných textech, většinou „na objednávku“ (jak nedávno popsal v rozhovoru pro časopis Host 1/2021). Ty si ale žily svým životem a postupem času se staly téměř legendárními, kupříkladu Karpatské hry se dočkaly již několika vydání. Nyní vyšly v drobném souborném vydání dvě kratší statě Zašlá chuť morušek – Cestovní zpráva čarodějova učně (Jakub Hlaváček – Malvern, Praha 2021). První z nich inspirovaly fotografie Jiřího Bruníka, který zvěčnil přírodní krásy Krkonoš ve druhé polovině 20. století. Bez turistů. A druhý text je vzpomínkou na cestu po východním a jižním Slovensku se specialistou na fotografování hmyzu Marcelem Safírem (jemu je věnován i doplňkový text). Nevrlého reflexe jsou i příspěvky k dějinám (horské) krajiny či poválečného osidlování pohraničí.
- ivc -