Místo a čas děje knihy Porodní bába od Katji Kettu (přeložila Jitka Hanušová, Argo, Praha 2015): východní Laponsko a severní Norsko, červen 1944 až únor 1945. Tady se odehrává poslední dějství finsko-ruského konfliktu, laponská válka. Finsko uzavírá těžce vykoupené příměří se Sovětským svazem a z dosavadního německého spojence se přes noc proměňuje v protivníka, zavázaného vytlačit německé jednotky ze svého území. Složitou situaci ještě dokreslují zdálky hřmící děla postupující Rudé armády, akce norských odbojářů a také stíny nedávné finské minulosti. Otec hlavní hrdinky patřil k „rudým“, poraženým v občanské válce, ostatní příbuzní zase k mravně nesmlouvavé laestadiánské sektě. A sama hlavní hrdinka, „porodní bába“ s téměř magickými schopnostmi, se v této šílící době zamiluje do důstojníka SS, syna finské matky – do Německa si ji přivedl jeho otec, jeden z německých jägrů, kteří pomáhali v občanské válce roku 1918 vzniku samostatného Finska. Je to kniha o vzplanutí a vztahu, který nemůže dopadnout dobře už s ohledem na to, v jakých hrůzyplných kulisách (německý zajatecký tábor) se odehrává. Ale je tu i severská příroda v odlehlém fjordu Mrtvého muže: Bylo bezvětří. Vzduchem jako by létaly kopřivy. Hilma odešla na průzkum dolů do fjordu. Dováděla tam mezi zmrzlými, perleťovými kraby a půlmetrovými krakaticemi vyplavenými za dávných časů. Svažující se stěny fjordu vypadaly ve světle slunce jako vlhká velrybí kůže a po dvou Kapitánech Morganech mě Heta naučila říkat sámským jazykem „dobrý den“ a „veš mě kouše do řiti.“
- zh -