Dějiny a současnost

Počátek nového tisíciletí přinesl několik významných výročí, která se vztahují k životu prvního sázavského opata Prokopa. Historik a archeolog Petr Sommer se rozhodl oslavit výročí tohoto světce v edici Velké postavy českých dějin nakladatelství Vyšehrad jemu věnovanou monografií. Je to počin jistě záslužný, neboť svatý Prokop zůstává poněkud ve stínu velkých postav světců na počátku českého křesťanství. Můžeme říci, že se autor náročného úkolu zhostil se ctí.

Autor výborně zvládl ...

Právě před padesáti lety odstartovala britská africká kolonie Zlaté pobřeží vlnu vyhlašování samostatnosti subsaharských států. Pod jménem Ghana pak usilovala, stejně jako desítky dalších nezávislých území, o pozornost a uznání v bipolárním světě. Africký kontinent se brzy stal laterálním bojištěm studené války, na kterém se skrze jednotlivé státy střetávaly obě supervelmoci i jejich nejbližší spojenci. Jak se dočteme v knize historiků Petra Zídka a Karla Siebera, mezi zeměmi východního bloku ...

Svět a zvláště Evropa jsou plny lokalit, jejichž jméno se více či méně zapsalo do obecného povědomí zásluhou (anebo vinou) zcela konkrétní "hrdlořeže", ať již se odehrála v delším či kratším časovém odstupu. Jméno západočeské obce Třebel i tak po uplynutí více než tří a půl století osloví jen málokterého z českých historiků — konec konců leží v kraji, odkud byly po druhé světové válce "odsunuty", či spíše vyhnány dějiny. "Velká ...

Nakladatelství Vyšehrad vydalo v poslední době dvě rozsáhlé publikace k době tzv. stěhování národů. Oslovilo historiky a archeology z Masarykovy univerzity v Brně a výsledkem je kniha Stěhování národů Jarmily Bednaříkové z roku 2003, jež si všímá událostí na západě, a zde recenzovaná kniha, zabývající se především východem.

Pojem stěhování národů tedy autoři pojímají šířeji, než bývá obvyklé v odborné literatuře, kde je termín omezen v zásadě pouze na události ...

Svým makroanalytickým a komparativním charakterem směřuje kniha Jaroslava Millera do tematické oblasti zatím jen nesoustavně zaplňované, a to nejen v české historiografii. Pod pojmem středovýchodní Evropa se skrývají především české země, Uhry a polsko-litevské soustátí, jejichž městská síť je v knize podrobena vzájemnému srovnání. Miller tento prostor nevidí jako „homogenní teritorium, ale spíše shluk regionů se svébytným politickým, hospodářským, kulturním a sociálním klimatem“ (s. 333).

Autorova pozornost je zaměřena na ...