Počátek nového tisíciletí přinesl několik významných výročí, která se vztahují k životu prvního sázavského opata Prokopa. Historik a archeolog Petr Sommer se rozhodl oslavit výročí tohoto světce v edici Velké postavy českých dějin nakladatelství Vyšehrad jemu věnovanou monografií. Je to počin jistě záslužný, neboť svatý Prokop zůstává poněkud ve stínu velkých postav světců na počátku českého křesťanství. Můžeme říci, že se autor náročného úkolu zhostil se ctí.
Autor výborně zvládl problém biografických studií o raně středověkých osobnostech: postavu Prokopa zasazuje do komplexního rámce kulturních, sociálních i politických souvislostí doby a na jejich základech konstruuje plastický životopis sázavského opata. Vhodně je zvolena struktura této biografie, která se opírá o nejdůležitější známé etapy Prokopova života: rodinný život a prostředí, odkud Prokop pocházel, kněžství, mnišství i role opata. Každá z těchto životních kapitol dovoluje autorovi na Prokopově příkladu demonstrovat reálie raně středověké české společnosti. Stranou pozornosti tak nezůstává situace české církve v jejích christianizačních počátcích, její vztahy s rodícím se státem a politické pozadí doby.
Sommer rovněž předkládá několik zajímavých myšlenek, které upravují Prokopův portrét. Autor probírá dosavadní názory o existenci slovanské církevní kultury v Čechách a možnosti, kde se s ní Prokop mohl seznámit a získat i své na domácí prostředí exotické jméno. Proti tolik frekventovaným názorům o Prokopově putování Uhrami nebo Balkánem či východní Evropou předkládá Sommer zcela prosté a přitom originální tvrzení: Prokop se seznámil se slovanskou liturgií i písemnictvím v Čechách v běžném procesu vzdělávání kněžského dorostu u kněží v aktivní službě. Jméno z řeckého kulturního prostředí mohl Prokop docela dobře získat v břevnovské benediktinské komunitě, ve které v první fázi její existence působily vlivy aventinského konventu. Jak autor připomíná, i první břevnovský opat nesl řecké jméno — Anastasius. Vznik sázavské komunity by tak představoval vyvrcholení kontinuity slovanské církevní kultury v českém prostředí a zároveň jejího zapojení do systému latinské církve. Sommer se tak elegantně vyhnul extrémním názorům, které slovanskou liturgickou kulturu v Čechách odmítají zcela a vnímají Sázavu jako experiment, i těm míněním, které strhávají slovanskou tradici v Čechách do byzantského kulturního okruhu.
Ačkoliv se autor nevyhýbá diskusím o kulturním kontextu Prokopova působení, analýze prokopských legend a historickým souvislostem jeho kanonizace, z textu slyšíme především hlas archeologa. Není to jistě vůbec na škodu. Sommer bohatě zúročil vlastní zkušenosti a poznatky z archeologického výzkumu Sázavy. Na nich pak demonstruje život komunity, podmínky její existence a dokonce i posmrtné osudy Prokopova těla a jeho hrobky. Archeologické zprávy jsou většinou pro laika velmi nudné čtení. V Sommerově případě tomu tak není — poznatky z archeologického výzkumu dokáže autor zasadit do širších souvislostí, využít písemných pramenů k jejich dokreslení, a tak plasticky představit obraz sázavské "každodennosti".
Samotný text má několik rovin. Vedle jeho hlavní části jsou to zejména textově rozsáhlé poznámky umístěné na konci knihy, takže hlavní text neruší. Nicméně se vyplatí je sledovat, neboť v nich autor podává podstatné informace a vede polemiky. Další autonomní textovou částí jsou komentáře k obrázkům, kterým Sommer věnoval významnou pozornost. Obrazová část knihy je bohatá, originální a zcela doplňuje kvalitní text. Ve své rozmanitosti zahrnuje archeologické rekonstrukce, dobové artefakty, barokní rytiny či letecké fotografie významných lokalit. Ocenit lze i krátký slovníček odborných pojmů, bez kterého by asi byl průměrný laický čtenář ztracen.
Petr Sommer tak předkládá knihu fundovanou a přitom čtivou. Nezabředává do dílčích problémů, spojených s osobou svatého Prokopa, ale snaží se ji představit v komplexnosti doby, do které patří. Zároveň se "prokopská" monografie stala prostorem pro publikaci nových poznatků z archeologického průzkumu sázavského kláštera.
Vyšehrad, Praha 2007, 320 s., 298 Kč