Dějiny a současnost

Další příspěvek do edice Dějiny států, věnovaný tentokrát dvojici státních celků, které od 16. do počátku 19. století tvořily v rámci španělské koloniální říše jeden politický komplex, si zachovává standardní podobu. Vypisuje osudy obyvatel určeného území od prvních stop lidského osídlení po nejnovější události, přičemž se soustřeďuje především, i když ne výlučně, na dějiny politické. V závěru jednotlivých oddílů shrnuje "kulturu" konkrétních časových období ve smyslu "vysoké tvorby" (tedy literaturu ...

• Zaklíněn milostně v archeologicky sakrální krajině vydal Jiří Waldhauser s houfem přispěvatelů nové dílo Český ráj očima archeologie. 300 tajemných míst a jejich příběhy (Knihy 555, Liberec 2006, 216 s.). Zatímco úzkému odbornému kruhu je určen Soupis archeologických nalezišť Českého ráje (Knihkupectví Eva Holečková, Mladá Boleslav), obrací se publikace se spoustou barevných i černobílých obrázků, náčrtů, rekonstrukcí a nadobyčej zdařilých barevných mapek k jen o málo širší veřejnosti, která sdílí ...

• Jedním z nejvýraznějších rysů revolucí je zběsilá žízeň po divadelnosti, po komedii, po póze, po cirkusu. V člověku se probouzí opice. Tato slova si 12. dubna 1919 zapsal do deníku Ivan Alexejevič Bunin, ruský básník a prozaik, budoucí laureát Nobelovy ceny (1933). V souladu s Buninovou charakteristikou revoluce lze jeho knihu deníkových záznamů označit za sbírku tragikomických glos, postřehů a zamyšlení, do nichž autor vtělil všechnu beznaděj, vztek i opovržení ...

Četba děl Michela Foucaulta (1926—1984), jednoho z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších francouz- ských myslitelů druhé poloviny 20. století, je poučná i pro toho, kdo není filosofem. Světová proslulost tohoto myslitele propukla v 70. letech, kdy jsme měli u nás jiné starosti. U normalizačního režimu byl v nemilosti, protože se vědělo, že se rozešel s marxismem a podporoval disidenci, zejména polskou. Pro nonkonformní inteligenci to byl důvod se o Foucaulta zajímat ...

Slavníkovci — existuje opotřebovanější téma v české medievalistice? Každý, kdo se jen otřel o raně středověký český stát, neopomněl zmínit tuto východočeskou pseudodynastii. Bohatý arzenál literatury na dané téma a slavníkovský mýtus proto zcela přirozeně vyvolávají otázky při pohledu na novou publikaci. Vojtěchovi však není věnováno více prostoru, než v rámci daného tématu skutečně zaslouží. Autoři si pečlivě rozmysleli strukturu knihy a věnují se jen Slavníkovcům. Kniha má v podstatě tři ...

15. září 921 měla být na svém dvorci na hradišti Tetín zavražděna kněžna Ludmila, zbožná vdova po prvním historickém Přemyslovci Bořivojovi, budoucí světice a patronka Čech.

Kulatá výročí obvykle na chvíli dělají z historických postav celebrity a od odborníků na čtení minulosti se očekává prezentace národních hrdinů a hrdinek v novém světle. Kromě jiného se tak letos „svatá bába“ Ludmila, v jedné z oficiálně nejateističtějších zemí světa, dočkala už dvou ...

Václav MOUCHA – Bořivoj NECHVÁTAL – Ladislav VARADZIN a kol.

Vyšehrad Knížecí a královská akropole. Svědectví archeologie

Archeologický ústav AV ČR, Praha 2015, 957 s., 810 Kč, ISBN 978-80-87365-84-7

MOHUTNÝ SVAZEK O ARCHEOLOGII VYŠEHRADU vybízí k zamyšlení nad proměnami obrazu tohoto panovnického sídla v odborné literatuře posledních desetiletí. Kniha totiž kromě analýzy artefaktů a nálezových situací obsahuje i rozsáhlé pojednání o historii a technikách tamního výzkumu, jež čtenáři dosti názorně přiblíží pokrok ...

Historikům prý nepřísluší psát o (ne)historických filmech. Buď je to pod jejich vědeckou úroveň, takže za přípustné lze považovat leda nezávazné publicistické „odskoky“, anebo k tomu nejsou profesionálně dost vybaveni. Kromě filmologů se tak mají o „filmovou vědu“ pokoušet už jen filozofové či sociologové.

Před pár lety mi Dušan Třeštík uštědřil tuto (elektronickou) radu: Zabývejte se filmy, ale dělejte to jako vědu. Základní podmínkou mělo být rozluštění dvou filozofických ...

Zájem o antiku a její památky v Římě na rozdíl od Atén ani ve středověku nikdy zcela nevyhasl. Vítězné křesťanství mělo k antice dvojaký vztah: na jedné straně odmítalo antické pohanství, na straně druhé obdivovalo a ctilo antická umělecká díla a římské užitkové stavby.

Byla v tom také jistá národní hrdost samotných obyvatel Říma – už řecký historik Prokopios (kolem r. 500) viděl důvod v uchování uměleckých děl a staveb v ...

Studoval jste na počátku padesátých let. Jaké byly tehdy poměry na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy?

Mé začátky byly poznamenány velkým zklamáním. Byl to první rok Nejedlého vysokoškolské reformy. Starověké dějiny jako studijní obor už byly zrušeny; aniž by se mne kdokoli na něco ptal, byly mně určeny jako obory historie a archeologie. Úroveň na historii byla deprimující. Staří profesoři byli odsunuti, pokud ne přímo vyhozeni, vedení katedry se chopili marxisté ...