Dějiny a současnost

Zaklíněn milostně v archeologicky sakrální krajině vydal Jiří Waldhauser s houfem přispěvatelů nové dílo Český ráj očima archeologie. 300 tajemných míst a jejich příběhy (Knihy 555, Liberec 2006, 216 s.). Zatímco úzkému odbornému kruhu je určen Soupis archeologických nalezišť Českého ráje (Knihkupectví Eva Holečková, Mladá Boleslav), obrací se publikace se spoustou barevných i černobílých obrázků, náčrtů, rekonstrukcí a nadobyčej zdařilých barevných mapek k jen o málo širší veřejnosti, která sdílí autorovo strhující nadšení a je pro svůdné setkání s hmatatelnou minulostí pevně rozhodnuta obětovat veškeré dnes tak idolatrizované pohodlí. Na vstupní chlopni drží autor lebku nosorožce, který v Českém ráji zesnul v době ledové, což je ta nejvýmluvnější a nejpůsobivější reklama na výpravy za domácí exotikou — do keltského eldoráda! Od zakladatelských dob arciarcheologa akademika Jana Filipa, mezi jehož žáky Waldhauser ke své mrzutosti nepatřil, se přemnohé změnilo. Slibná kniha vybízí ke ztřeštěným čtenářským toulkám k akumulačním (čedičovým) kamnům na Hradech, za starým valečovským záchodem, za pravděpodobnými kanibaly pod horou Mužským a k dalším ze tří set kruciálních zastavení. (kš)

Počátkem května byl pro veřejnost otevřen zámek Stráž nad Nežárkou, v němž je umístěna expozice o Emě Destinnové. Zámek, který slavná pěvkyně vlastnila od roku 1916, prošel rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí. Národní muzeum zapůjčilo do stálé expozice na 200 předmětů ze svých sbírek. Návštěvníci mají možnost spatřit například i věštírnu a magické rekvizity, které jsou dokladem okultistických zálib bývalé majitelky. V zámku vznikl koncertní sál a koncerty se budou pořádat i na terasovitě upraveném nádvoří a v parku. Jméno Emy Destinnové by mělo k vystoupením přilákat i řadu známých hudebníků. (jde)

Muzeum knihy ve Žďáru nad Sázavou připravilo na letní sezonu objevnou výstavu, věnovanou vydavateli Aloisi Dykovi (1881—1971). Knihovna Národního muzea k výstavě vydala katalog Alois Dyk a jeho nakladatelství Emporium, pro něž Aleš Zach zpracoval historii a soupis vydaných publikací netradičního a dnes pozapomenutého podniku. Pražský bankovní úředník, spoluzakladatel Artělu a přítel grafika Jana Konůpka, v něm vydával pro potěchu svou i dalších grafické listy, knihy a pohlednice. Pro historii českého samizdatu bude překvapením 84 zjištěných titulů "Pernikářské edice", kterou Dyk samizdatově vydával od počátku padesátých let až do své smrti. Dykovu pozůstalost získala v roce 2005 knihovna Národního muzea, Veronika Botová ji v katalogu charakterizuje jako „výjimečně zachovaný nakladatelský soubor, čítající více než 1600 položek“. Výstava v Muzeu knihy, kde tento fond knihovna Národního muzea poprvé představuje veřejnosti, potrvá až do konce října. (toz)

Zahrada bývalého českolipského kláštera augustiniánů upravená ve stylu francouzské renesance se po dlouhých osmnácti letech rekonstrukce v sobotu 12. května 2006 otevřela veřejnosti. Zahrada patří k Vlastivědnému muzeu a galerii a poslouží pro kulturní akce. Zahradníci zde vysadili okrasné květiny, 650 habrů a 1300 keřů živého plotu, ale také levandule a další vonné byliny, které kdysi v klášteře pěstovali mniši. Obnova zahrady začala již v roce 1988. Její první část se podařilo rekonstruovat v roce 1991. Záchrana zanedbané zahrady se protáhla i kvůli navrácení kláštera augustiniánskému řádu. Stát od něj později památku koupil zpět. Druhá etapa obnovy zahrady začala v červnu 2004. Zahrada augustiánského kláštera před obnovou několik desetiletí chátrala a hrozil jí zánik. Kus zahrady padl za oběť výstavbě nedalekého kulturního domu Crystal. V plánech na rekonstrukci figurovaly i kaskádovité vodní plochy mezi Crystalem a klášterem. Do konečného projektu se ale bohužel nedostaly, poněvadž jejich vybudování i údržba by stály příliš mnoho peněz (snadnější na údržbu jsou asi kolkolem stojící betonová moře a monstra). V zahradě si nyní můžete prohlédnout i zachráněné drobné památky z nejrůznějších koutů severních Čech. (ivc)