Dějiny a současnost

Profesor Jan Křen předkládá čtenáři knihu náročnou, přes 1100 stran dlouhou, jež zachycuje dějiny střední Evropy od prahu novověku až po ještě nedokončenou transformaci z listopadu 1989. Zhruba patnáct úvodních stran se týká členění evropského kontinentu, interpretací evropských dějin a historiografie, jednoduše rozdělené na makroa mikrohistorii. Autorův text je obohacen "exkurzy", to je kratšími tematickými články, a také stíněnými stránkami, které skrývají krátké životopisy vybraných osobností. Jen jednou předtím se ...

Kniha Vladimíra Rozhoně upoutá čtenáře vůní dálek, neznámých krajin a exotiky, avšak netýká se jich absolutně. Autorův zájem se neváže přímo k těmto lákavým tématům, prvoplánově nepopisuje okouzlující scenerie zámořské přírody ani zvláštnosti života tamních etnik, ale snaží se dostat "pod pokličku" cestovatelské touhy. Na základě pečlivého studia osudů několika výjimečných českých osobností, jak autor říká cestovatelů-profesionálů, Emila Holuba, E. S. Vráze, Josefa Kořenského, Vojty Náprstka, Aloise Musila, A. V ...

Více než šedesát let uplynulo od konce druhé světové války, a přesto stále žije nemálo těch, kteří svou pevnou budoucnost hledají v pohnuté minulosti. I proto odborná literatura se sudetoněmeckou tematikou ještě dlouho na aktuálnosti neztratí. Svědčí o tom i poslední publikace Václava Houžvičky. Ač původní profesí sociolog, vyrazil ve své knize na pole historicko-politologické...

Náročně vypravený svazek kvartového formátu přináší dlouho očekávanou syntézu životního tématu brněnského historika umění a památkáře Lubomíra J. Konečného. Dobře známou stavbu rotundy sv. Kateřiny ve Znojmě s románskými nástěnnými malbami autor zkoumá různými přístupy a metodami. Kniha proto sestává z jednotlivých částí koncipovaných samostatně do té míry, že každá má svůj vlastní seznam použité literatury. Knize bohužel chybějí i jiné sjednocující části, jako je zejména rejstřík a seznam vyobrazení ...

Kniha mladé historičky přibližuje čtenářům pozapomenutý životní příběh jedné z našich prvních badatelek v oboru, ve kterém dnes naše země patří ke světové špičce — egyptologii. Ludmila Matiegková, dcera zakladatele české antropologie Jindřicha Matiegky, patří ke generaci žen, které dospívaly na počátku minulého století. Prošly prvním dívčím gymnáziem u nás, legendární Minervou, rozhodly se pro vysokoškolské studium, měly své profesní úspěchy a více či méně aktivně se zapojily do ženského hnutí ...