že je atributem svaté Ludmily šála, asi netřeba připomínat. Jaká další fakta však o babičce svatého Václava známe? A odkud je čerpáme? Znalosti o raném středověku vycházejí z velmi specifické pramenné základny, s jejíž analýzou (především v posledních desetiletích) pomáhají vědy z nejrůznějších odvětví. Následně rekonstruovaný historický příběh je tak výslednicí mnoha zjištění a práce řady odborníků různých specializací.
Jak upozorňuje ve svém článku editor tematického bloku, archeolog Ivo Štefan, je až s podivem, že v tak ateistické zemi, jako je Česko, vyšly během první poloviny letošního roku hned dvě objemné vědecké publikace, které znalosti o sv. Ludmile nejen rekapitulují, ale i prohlubují či reinterpretují. Jedním z podtržených aspektů těchto sumarizací je Ludmilin podíl na christianizaci českého prostoru, čímž se staví po bok dalších „žen-přesvědčovatelek“.
To, co se z jejich životů do dnešních dnů dochovalo, můžeme přirovnat k torzům látky, již jsme coby výmluvný symbol zařadili do vstupu k tematickému bloku (s. 8–9): drobné, mnohdy až nepatrné útržky, které „ožívají“ pod rukama restaurátorů a restaurátorek. Postupně tak sledujeme pestrost vzorů a také se podivujeme nad tím, jakými cestami se tyto látky do střední Evropy dostaly...
Šála je charakteristickým znakem nejen svaté Ludmily. Přichází podzim a s ním nutná obměna šatníku. Přejme si, aby nás atribut patronky českých zemí ochránil nejen před otravným nachlazením.
Hodně sil ke čtení ĎaSu i do podzimního nečasu vám za redakci přeje
Iveta Coufalová