Lucas Cranach starší (1472–1553) vešel do obecného povědomí jako malíř, jenž svoji profesionální dráhu spojil se dvorem saských kurfiřtů, který sídlil ve Wittenbergu. Fridrich III. Moudrý patřil mezi podporovatele právě vznikající reformace, s jejímiž počátky je toto město spojeno. A právě na vrata wittenberského kostela Všech svatých 31. října 1517 údajně přibil svých slavných 95 tezí Martin Luther. S odstupem doby se samotný fakt, zda Luther své teze neboli Disputaci o moci vyvěsil na dveře kostela, či nikoliv, jeví jako méně důležitý ve srovnání s tím, že zveřejněním jeho tezí započala etapa nové, reformované (luteránské) církve, která od základů změnila náboženskou mapu Evropy. Cranachovi připadla mimořádná úloha – myšlenky a ideologii reformátora hlásal vizuálně, tedy prostřednictvím obrazů. Sám Cranach, ač dvorní malíř Fridricha III. Moudrého a po něm i jeho nástupců, a blízký přítel Lutherův, pracoval také na velkých zakázkách pro Lutherova úhlavního ideologického odpůrce Albrechta Braniborského, jemuž Luther přímo adresoval své teze. Cranach pracoval jak pro příslušníky či sympatizanty luteránské církve, tak pro stoupence katolické víry. A novější bádání ukazuje, že analogicky si Cranach a jeho dílenští spolupracovníci počínali i v zemích Koruny české. Konfesionální situace zde byla ještě složitější než v okolních zemích, neboť vedle katolíků a luteránů zde byla i početná skupina vyznavačů kalicha; dále zde byli stoupenci Jednoty bratrské a kalvinisté.
...