Sportovní stavby představovaly v československé poválečné architektuře pozoruhodný typologický segment plný experimentů a hledání. Dobrodružným příběhem, výmluvně vykreslujícím dobové možnosti a ambice, je už jen vývoj (krytých) bazénů – s počátky ještě v intencích pozdního funkcionalismu (Zlín: Vladimír Karfík, 1946) a dekorativnějšího bruselského pojetí (Čapkárna v Ostravě: Jan Chválek, 1957–1958), přes konstrukčně-výtvarné experimenty a vazby na krajinu (Praha-Podolí: Richard Ferdinand Podzemný, Gustav Kuchař, 1958–1965; České Budějovice: Bohumil Böhm, Jaroslav ...
‣Více