Ačkoliv nekatolickým vládcům v Evropě nechyběly zprávy o pražské defenestraci z 23. května 1618, nevěnovali jim zpočátku velkou pozornost. Na vyhození místodržících Jaroslava Bořity z Martinic, Viléma Slavaty z Chlumu a sekretáře Filipa Fabricia z oken české dvorské kanceláře na Pražském hradě zpravidla nahlíželi v souladu se zněním obou stavovských apologií z května a prosince 1618, které měly v zahraničí vysvětlit cíle nekatolíků v Království českém a objasnit jejich dosavadní ...
‣VíceČeské stavovské povstání
Mezi zdrženlivostí a hledáním kompromisů
Anglie, Falc a Sasko v počátcích českého stavovského povstání