„Pryč se vším materialismem a sobectvím, pryč s malým pletichářstvím a s bezohledným egoismem, pryč s tupostí a lhostejností, všichni, všichni bez rozdílu na palubu! Všichni do houfu pro velký ideál záchrany československého národa v děsivé bouři, pro jeho budoucnost, pro jeho život, který si musíme vybudovat v nových hranicích svého národního státu, ve shodě se svými sousedy a se vším ohledem na naše národní ideály. Vítězství čeká ty, kdož dovedou pevně stát v národním táboře, nebojí se obětí a nedají se zastrašit největšími nezdary. Ještě nám nikdy nebylo tolik třeba sokolské sebekázně jako dnes. Dnes a zítra musíme dokázati, že jsme schopni vítězně vybojovat svůj boj o národní bytí, jak jej před nás postavil tvůrce našeho národního programu sokolského dr. Miroslav Tyrš. Osoba nic, celek vše. A národ nade vším. Kázeň, kterou projevil československy národ v těchto hrozných chvílích, ukazuje zdravý národní základ, který je nejlepší zárukou, že národ náš nikdy neskoná. Překoná slavně i tuto vichřici hněvu, budeme-li všichni držet pohromadě, spjati jednou společnou vůlí a ovládnuti jediným, opravdově poctivým národním duchem!“
Výňatek z rozhlasového projevu Františka Ježka reagující na přijetí Mnichovské dohody (Praha, 1. 10. 1938), in: Robert Kvaček – Josef Tomeš a kol. (eds.), František Ježek: Mnichovská krize. Memoárové poznámky na okraj tragických dnů utrpení a hanby, Praha 2016, s. 314–315
Ediční poznámka: Přestože Pravidla českého pravopisu či Akademická příručka českého jazyka uvádějí, že se dohoda z Mnichova podepsaná na podzim roku 1938 píše tradičně s malým „m“, po konzultaci s autory je zde tento dokument uveden jako Mnichovská dohoda, tedy stejně jako jiné oficiální dohody, např. Postupimská dohoda.