Dějiny a současnost

Rychlé odkazy

téma: Ženy v archeologii

Aktuální číslo

Ženy v archeologii

Ženy v archeologii

Editor tématu: Miloš Hlava

Archivy oplývají pozoruhodnými příběhy postav, zdánlivě předurčených k věčnému zapomnění. Ženy, jež působily v archeologii v jejích počátcích, k nim zajisté patří. Archeologie byla totiž až do poloviny 20. století takřka výhradně mužským světem, v němž ženy zůstávaly na okraji. Přesto se již v 19. století některé z nich z vlastního rozhodnutí do archeologického dění zapojovaly – byly to zpravidla emancipované ženy, jimž nechyběla vůle překonat dobové společenské konvence. Dlouho však v tomto prostředí převažovaly ženy, které pouze podporovaly své životní partnery v jejich zálibě a vytvářely jim zázemí. Avšak některé dokázaly dojít bez odborného vzdělání až na práh profesionality, například v konzervování keramických nádob. Teprve od přelomu dvacátých a třicátých let minulého století se také v českých zemích začaly objevovat první profesionálky, s jedinou výjimkou absolventky Německé univerzity v Praze.

„Marie došla ráno na naleziště, kde bylo mnoho kostí z nosorožce, též prvé tři (které jsem dostal) obratle hřbetní s trny, vše bylo ale silně rozdrcené neb pokryté cicvárem, po přehlédnutí musil jsem vše vyhoditi, (…) uschováno pouze několik zlomků žeber nosorožce rozlámaných, k případnému užití. Marie zatím vykopala na výše zmíněném místě sama polovici spodní čelisti velkého nosorožce…“

Záznam v deníku Josefa Antonína Jíry ze dne 24. ledna 1908, kde píše o své ženě Marii


CHRONOLOGIE

30.–40. léta 19. století V Kopidlně a okolí probíhaly příležitostné archeologické výzkumy pod záštitou Elišky Šlikové, majitelky tamějšího panství

50. léta 19. století Pod vlivem Václava Krolmuse se archeologii příležitostně věnovala Božena Němcová

70.–90. léta 19. století Eliška Wanklová a její dcery Lucie, Karla, Vlasta a Madlenka se podílely na archeologických výzkumech Jindřicha Wankla na Moravě

1906 Na Moravě vznikl z popudu Innocence Ladislava Červinky Moravský archeologický klub; mezi zakládajícími členy byla Ludmila Surmová, učitelka ze Slavkova

1925 V muzeu Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci se stala kustodkou sbírek Libuše Kovářová, která příležitostně podnikala terénní akce na Olomoucku

1928 Doktorát z archeologie na Univerzitě Karlově v Praze získala Libuše Jansová, první profesionální archeoložka v Československu

1928 V Uničově a okolí začaly archeologické výzkumy, od počátku se jich účastnila Mizzi Manethová z tamějšího muzea

30. léta 20. století V Jílovém u Prahy a v okolí působila Olga Barvířová – spolupracovala s místním muzeem, psala články o prehistorických nálezech na Jílovsku a Zbraslavsku

1932 Na Německé univerzitě v Praze promovala Camilla Streitová, první žena-absolventka Prehistorického semináře

1932/1933 V okolí Duchcova začala provádět archeologické výzkumy Hermine Mayová

1933 Studium prehistorie na Německé univerzitě v Praze ukončila Edith Stiassná, která poté působila v muzeu v jihočeské Horní Plané

1934 Na Německé univerzitě v Praze úspěšně ukončila studium Ilse Tittelová

1935 Státní archeologický ústav ustanovil své spolupracovníky-jednatele pro jednotlivé regiony Československa, mezi nimi také tři ženy: Camillu Streitovou pro okresy Česká Lípa a Dubá, Libuši Kovářovou pro okres Olomouc, Šárku Križanovou pro okresy Ilava a Púchov

1935 studium prehistorie na Německé univerzitě v Praze zakončila Elisabeth Schenková, rodačka z Bratislavy

1936 Studium prehistorie na Německé univerzitě v Praze završily Ethel Boissevainová z New Yorku a Josefine Kollmannová z chorvatského Brodu nad Sávou

1938 Na Německé univerzitě v Praze promovala další žena-prehistorička, Elfriede Stadlerová

Kontakt

Dějiny a současnost

Dykova 15
101 00 Praha 10

Kontakty

E-mail
das@nln.cz
Telefon
224 220 191

Návštěva redakce

po dohodě
das@nln.cz