letos opět v letním období zavlaje olympijská vlajka. Tentokrát nad Brazílií.
A přestože sportovní tematika v předchozích ročnících ĎaSu výrazně bodovala, pro letošek jsme zatím vhozenou rukavici v podobě letní olympiády nezvedli, ovšem využili jsme této příležitosti, abychom se detailněji seznámili s pořadatelskou zemí. Zabrousili jsme tak do končin světa, kam sice v 19. století směřovala cesta mnoha lidí z českých zemí, avšak dnes je tento latinskoamerický „kout“ našincům spíše neznámý. A jaký vliv mají globální společenské události jako olympiáda na proměnu jednoho města a jak souvisejí s očkováním? I na takové otázky najdete odpověď v tematické části tohoto květnového ĎaSu. Třeba po jeho dočtení budete o něco více rozumět událostem, které v posledních týdnech dostaly Brazílii opět na titulky světového tisku, který se mimo jiné ptá, zda Dilma Rousseffová bude ještě v létě brazilskou prezidentkou…
Ovšem kromě politiky do života Brazilců stále silně zasahuje příroda (připomeňme si mediální šílení kolem viru zika). Náročné přírodní podmínky výrazně zmiňoval i jeden jezuita z Čech, který byl na vlastní žádost vyslán do zámořských misií a který na konci 17. století v jednom svém dopise napsal: Brazilský vzduch je nesmírně vlhký a teplý. Ode dne, kdy jsem do Brazílie přijel, trvají tu každodenní, skoro nepřetržité deště, které ovšem nezabrání tomu, abych byl takřka v jednom kuse propocený. A to tady teď máme zimu. Co bude v měsících prosinci a lednu, které tu jsou letní, to si vyzkouším v divokém vnitrozemí, kde jsou prý deště vzácnější, a vedra tudíž ještě silnější…
Snad vám bude květnový ĎaS dobrým společníkem jak do žhavých dnů počínajícího léta, tak do brazilské dálavy zprostředkované nejen olympijskými sportovišti.
Intenzivní přípravu na léto vám za ĎaS přeje
Iveta Coufalová