Dějiny a současnost

Už se to stalo tradicí. Knihy Daniely Dvořákové vycházejí z důkladné znalosti pramenů, jsou svižně napsané a vyznačují se skvostnou grafickou úpravou. Stejná slova lze bez rozpaků říci také o biografii Barbory Celjské, druhé choti Zikmunda Lucemburského a ženy, která v historické paměti střední Evropy zakotvila jako druhá Mes­salina a politická intrikánka. Slovenská badatelka však maluje jiný, podstatně sympatičtější obraz pozoruhodné a zřejmě i krásné královny.

...

Daniela Dvořáková, Rak ...

Objevování a dobývání zámořských území v 16. až 19. století nemělo za následek pouhé hospodářské a strategické posílení kolonizujících mocností a sociální a kulturní transformaci společenství kolonizovaných, ale do značné míry stálo u zrodu moderní Evropy jako politického a hospodářského celku i myšlenkového konstruktu. Především objevení Ameriky, konfrontace s její radikální jinakostí, vyvolalo výrazné změny v evropském myšlení, proměny stávajících epistemologických modelů i způsobů komunikace.

...

Jana Černá, Pavel Mervart, Červený ...

Dějiny dělnické třídy představují svého druhu terminus technicus, vyvolávající v nemalé části komunity českých historiků reminiscence na doby, kdy bylo studium tohoto specifického fenoménu do značné míry ztotožněno s moderními dějinami vůbec. Rudolf Kučera se ve své studii rozhodl popasovat s tímto neblahým dědictvím, které po roce 1990 odsunulo dělníky prakticky zcela mimo rámec rozvíjejících se sociálních dějin, a zároveň navázal na širší proud v české historiografii, který se v ...

Psát přehledné práce zaměřené na určitý region je svým způsobem úkol nesnadný a nevděčný – především z hlediska volby poměru mezi „obecným“ a „regionálně specifickým“. Jinak řečeno, nezbytné je propojení širšího rámce a lokálního vývoje událostí tak, aby nevznikla dvojí linie, ale jedno se s druhým harmonicky prolínalo. V tomto smyslu lze recenzovanou práci označit za dílo zdařilé. Určena je širšímu publiku, čemuž jsou poplatné na jedné straně pasáže o záležitostech ...

Jakou roli hraje kultura v mezinárodní politice? Tato otázka stála dlouhou dobu na okraji vědeckého a veřejného zájmu. Mnozí politici i badatelé měli tendenci tuto oblast podceňovat a považovat ji ve srovnání s ekonomickými či vojenskými hledisky za podružnou. V posledních letech však podstatná část politické elity i odborné veřejnosti dospěla k přesvědčení, že kulturní aspekty naopak hrají ve vztazích mezi národy velmi důležitou úlohu. Do tohoto kontextu lze zařadit ...