Editoři tématu: Robert Novotný, Tomáš Winter
Všechno je tady. Trávník, praporky, branky, vyznačené hřiště, televizní kamery, velkoplošné obrazovky, píšťalky rozhodčích a míč. V univerzu věcí hraje kulatý nesmysl zvláštní roli. Nejenže fascinuje miliony lidí, rozvášňuje davy a hýbe s konty, ale lze na něm ukázat mnohem víc než jen dynamiku a specifická pravidla oblíbené hry.
Konrad Paul Liessmann, „Kulatý nesmysl. Přemýšlení o fotbalu“, in: K. P. Liessmann, Univerzum věcí, Academia, Praha 2012, s. 83, překlad Jana Zoubková
„Tak co tomu říkáte?“ tázal se bas. „Jaké jsou vaše dojmy?“ Kudrnatý mávl rukou. „Nevím, co vidíte na této zábavě,“ zasípěl. „Jsem znechucen a rozhořčen, vida toto množství účastniti se takové podívané. Sázím se, že ani každý stý z tohoto davu nezná největších jmen našeho uměleckého světa a jejich díla, jež jsou chloubou naší kultury.“ „Přeháníte,“ pravil bas. „Nikterak,“ tvrdil kudrnatý, „ve starém Řecku sešlo se celé město, aby bylo přítomno provozování Aischylovy tragédie. V moderní době dostaví se dvacet tisíc diváků, aby pozorovali, jak dvaadvacet gladiátorů zápasí o míč. Jaká to doba!“
Karel Poláček, Muži v offsidu. Ze života klubových přívrženců, Nakladatelství Franze Kafky, Praha 1996, s. 186–187