Arabští studenti od počátku šedesátých let tvořili jednu z nejpočetnějších skupin mezi zahraničními studenty v Československu. Na první pohled překvapivá informace pro člověka neznalého československých a arabských dějin 20. století byla výsledkem jak poválečných změn, kterými procházel arabský svět, tak i zajímavých cest sovětské zahraniční politiky. Snaze arabských elit zbavit se po druhé světové válce stigmatu zemí „třetího světa“ a dosáhnout modernizace, především ve smyslu technického pokroku, mělo napomoci i vysílání arabských studentů do zahraničí. Sovětský svaz po druhé světové válce v promýšlení revolučního potenciálu arabských států, dá se říct, „zaspal“. Od poloviny padesátých let ovšem jejich význam v sovětské zahraniční politice stoupl. Toto příznivé naladění ale netrvalo dlouho a v následujících desetiletích docházelo k vystřízlivění. Země východního bloku především zjistily, že podpora arabských států dodávkami zbraní a peněz nevede automaticky k protislužbám.
...