Dějiny a současnost

Osobnosti a odkazu svatého knížete Václava české dějepisectví vždy věnovalo velkou pozornost. Především v souvislosti se svatováclavským miléniem roku 1929 byla problematika reflektována měrou nebývalou. Během věků se tak ze sv. Václava krom historické osobnosti stalo také zásadní politikum. Připomínat souvislost václavské tradice a českých „osudových osmiček“ jistě není nutné. O Václavově prvním i druhém životě tak byly popsány stohy papíru, přesto svátek sv. Václava/Den české státnosti dnes většina ...

Tůma Přeloučský, jemuž je věnována knižní prvotina Karoliny Justové, rozhodně nepatří k obecně známým postavám našich dějin. Dokonce ani v jednotě bratrské, jejímž byl po většinu svého života členem, se nezařadil k postavám nejznámějším. I s ohledem na malou pozornost, jíž se mu zatím od historiků dostalo, je třeba ocenit právě vyšlé monografické zpracování jeho osudů. Ty totiž rozhodně nejsou bez zajímavosti. Patřil k prvním kněžím jednoty bratrské a na ...

Jméno Lva Gumiljova mělo vždy v ruských intelektuálních kruzích výjimečný zvuk. Syn slavných rodičů – básnířky Anny Achmatovové a bolševiky zavražděného básníka Nikolaje Gumiljova působil v sovětské realitě jako dědic petrohradského stříbrného věku a to, že prošel strázněmi opakovaného věznění, gulagu a vyhnanství mu dávalo tak trochu aureolu mučednictví. Jeho práce (mj. ty, které byly přeloženy v sedmdesátých letech do češtiny) působily na pozadí oficiální sovětské vědy jako zjevení z jiného ...

Třetí kniha francouzského historika Alaina Corbina vydaná v češtině přichází opět s novým způsobem zkoumání „dlouhého“ 19. století. Po kulturněhistorickém přístupu k fenoménu vůně a pachu v Narcisu a miazmě, mikrohistorickém příběhu anonymního venkovana v knize Na stopě neznámému, se tentokrát autor obrací k politické imaginaci venkovských vrstev na příkladu veřejného násilí. Pro svůj výzkum si vybral událost v odlehlém koutu západní Francie, vraždu mladého šlechtice ve vesnici Hautefaye v ...

V podtitulu knihy Naděje a iluze se sice hovoří o spisovatelích, nicméně nejde v tomto případě o literaturu jako uměleckou disciplínu. Předmětem autorova zájmu jsou společenské a politické postoje spisovatelů v šedesátých letech 20. století. Jan Mervart sleduje postupnou, i když rozličnými trhlinami a peripetiemi přerušovanou proměnu spisovatelského svazu (SČSS) z „převodové páky“ režimu na jednu z hlavních sil podporující společenské reformy Pražského jara. Předmětem jeho pozornosti jsou nejdůležitější dobové ...