Jméno Lva Gumiljova mělo vždy v ruských intelektuálních kruzích výjimečný zvuk. Syn slavných rodičů – básnířky Anny Achmatovové a bolševiky zavražděného básníka Nikolaje Gumiljova působil v sovětské realitě jako dědic petrohradského stříbrného věku a to, že prošel strázněmi opakovaného věznění, gulagu a vyhnanství mu dávalo tak trochu aureolu mučednictví. Jeho práce (mj. ty, které byly přeloženy v sedmdesátých letech do češtiny) působily na pozadí oficiální sovětské vědy jako zjevení z jiného světa.
...
Přeložil Zdeněk Justoň, Dauphin, Praha – Podlesí 2011, 350 s., 498 Kč