Na podzim loňského roku se na knihkupeckých pultech objevil dlouho očekávaný překlad práce amerického historika Benjamina Frommera věnující se poválečnému procesu potrestání kolaborantů a zrádců. Jestliže mnozí tuto šest let starou knihu znali již z anglického originálu National Cleansing. Retribution against Nazi collaborators in Postwar Czechoslovakia (Cambridge University Press 2005) a hovořili o ní i o jejím autorovi s nemalým respektem, je jenom potěšující, že nakladatelství Academia tento titul zprostředkovalo ...
‣Víceknihy (recenze)
Helena Kokešová – Vlasta Qugliatová (eds.): Korespondence T. G. Masaryk – staročeši
Masarykův ústav a Archiv AV ČR pokračují v soustavném vydávání korespondence T. G. Masaryka. Významný historik „prvního odboje“ Jaroslav Werstadt by měl radost. Ten si na půdě Historického klubu v roce 1963 stěžoval, že dosud nebyly odborně a soustavně publikovány základní prameny k životu a činnosti T. G. Masaryka. Jeho kritická slova nemířila do současnosti. Za komunistického režimu (od roku 1951) nemohlo být o publikování nejen korespondence, ale čehokoliv, co ...
‣VíceJindřich Francek: Dějiny Jičína
S pendantem k úspěšným monografiím o historii českých měst z ediční řady Nakladatelství Lidové noviny přišla na trh vlastně teprve až nyní také konkurence, nabízející podobně strukturovaný příběh, a to z pera jediného autora, dlouholetého jičínského archiváře Jindřicha Francka. Jeho autorství přece jen není výlučné; topografický úvod a kapitoly o počátcích osídlení a o založení Jičína, resp. o období Přemyslovců, obstarala specialistka – archeoložka Kristýna Peroutková-Matějková. Jelikož její podíl není zase ...
‣VíceJan Konzal: Duch a nevěsta
Z dějin církevního podzemí ve 2. polovině 20. století
Ve svých pamtech se Jan Konzal dotkl hned v úvodu samé podstaty historikovy práce, totiž sbru a prezentace dat i jejich následné i prbžné interpretace. Sám postupoval tak, jako ped ním už Kosmas – erpal látku ze své pamti a z vyprávní svdk, to vše s plným vdomím, že nepedkládá „objektivní skutenosti“, ale jen „subjektivní zkušenosti“. Pes všechna omezení a vdomé i nevdomé obtíže lze však z jeho pamtí vyíst nevyený ...
‣VícePavel Kovář (ed.): Věda v Čechách po 20 letech
Ve spirále, nebo na kruháči?
V době ohrožení základního výzkumu, především pak samotné existence Akademie věd ČR, vznikly četné statě i publikace mající za cíl zmapovat nejen soudobý a aktuální stav české vědy, ale také její historii. Na straně jedné tak stojí například statě mapující současný stav české vědy (texty Jiřího Drahoše, Rudolfa Zahradníka ad.), na straně druhé je to například impozantní svazek Bohemia docta (Academia 2011) vzniklý péčí Aleny Míškové, Antonína Kostlána a ...
‣Více