Dějiny a současnost

Deníková literatura zaujímá v kontextu českého písemnictví výsostné postavení. Knižní vydání deníkových záznamů Jiřího Koláře, Jana Hanče, Pavla Juráčka, Ivana Diviše či Jana Zábrany patří k nepominutelným kulturním počinům 20. století. K nim se nyní přiřazuje další deník, jenž se ovšem od výše zmíněných zásadně liší tím, že text zaujímá jen okrajovější část záznamů. Publikace s prostým názvem ­Deník 1952 (Plus, Praha 2010) přináší osobní svědectví českého kreslíře a ilustrátora ...

Čím víc se svět globalizuje a propojuje, tím víc se tříští do drobných kamínků, které jen těžko skládáme dohromady. Naštěstí existuje několik majáků, které nám mohou pomoci v orientaci – jedním z nich je i festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Jeho třináctý ročník začal 8. března 2011 promítáním snímku o „netradičních“ sportovcích Na stupních vítězů (Německo, režie Jan Tenhaven). Oněmi sportovci nejsou „vytunění“ borci předbíhající časomíru, ale téměř ...

Stipendia Nadačního fondu Františka Topiče pro rok 2011. Nadační fond Františka Topiče, založený v roce 1998 v Praze z iniciativy Milady Blekastad-Topičové, vnučky jednoho ze zakladatelů českého moderního nakladatelského podnikání, chce navázat na široké kulturní aktivity s tímto jménem spjaté. Nadační fond je zřízen pro podporu mladých rozvíjejících se osobností, zabývajících se českou literaturou, historií a filozofií, respektive oblastmi téhož druhu, jako byla působnost podniku F. Topiče. Podpora může být ...

Celkovým vítězem letošního udílení cen Americké filmové akademie se bezesporu stal snímek Králova řeč. Jeho tvůrci si odnesli čtyři Oscary v nejprestižnějších kategoriích (nejlepší film, režie, scénář a herec v hlavní roli). Komorně laděný historický film vypráví příběh krále Jiřího VI., jemuž porucha řeči (koktavost) výrazně ztrpčovala život již v době, kdy byl pouhým vévodou z Yorku bez vyhlídek na královskou korunu. Po smrti svého otce, krále Jiřího V., a ...

Tři francouzské knihy, kterým věnuji pozornost, spojuje osobitý pohled na využití teorií pro zkoumání historických jevů. Představuji si, jak by historik musel psát, aby dodržel teoretické nároky, které na něj klade Roger Chartier v knize Na okraji útesu (přeložil Čestmír Pelikán, Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010). Klíčové jsou pro něj vztahy, jež spojují diskurzy a sociální praxe. Historik se pohybuje na okraji prázdnoty a spadne do ní, pokud smaže všechny ...