Na 24. dubna připadá smutné výročí arménské genocidy, kdy si na osm milionů Arménů připomíná krvavé události, ke kterým došlo za první světové války a jež se staly nedílnou součástí identity tohoto národa.
V současné době vzniká řada studií zabývajících se kolektivní pamětí arménské genocidy, jež se zdá být udržována v živé paměti zejména díky jejím pachatelům, respektive díky kolektivní paměti tureckého národa. V jejím upamatování lze hledat především rozměr etický, ale i politický. V obou případech je společným jmenovatelem volání po spravedlnosti, kterou si pozůstalí nutně kladou za svou povinnost vůči obětem. Právě spravedlnost obracející se k obětem je v tomto případě považována za vrchol politické a společenské mravnosti. V rámci dějinné paměti plní spravedlnost svou etickou roli, navrací se k dluhu vůči minulému, vůči nespravedlnosti spáchané na minulých generacích.
...