Roku 883 vpadl moravský panovník Svatopluk s vojskem, které shromáždil ze všech slovanských zemí, do podunajské Panonie spravované východofranským vévodou Arnulfem a do základu ji zpustošil.
Když toto tažení již následujícího roku opakoval, měla být jeho armáda tak velká – jak poznamenává znepokojený franský letopisec –, že na jednom místě bylo vidět přecházet jeho vojsko od východu až do západu slunce. Svatoplukovo sebevědomí bylo na místě: o čtyři roky dříve získal od papeže Jana VIII. pro své panství arcibiskupství v čele s Metodějem a papežským listem byl osloven prestižním titulem unicus fillius. V průběhu života se mu navíc podařilo ovládnout velkou část střední Evropy. Již o tři desetiletí později v době invaze Maďarů do středního Podunají však útvar, který jsme si přivykli nazývat Velkou Moravou, náhle mizí přibližně po století existence z politické mapy Evropy. Náhlý nezájem dobových autorů má svůj pozoruhodný odraz i v archeologických pramenech – hlavní centra na řece Moravě s několika tisíci obyvateli třpytící se zlatem a stříbrem jsou opouštěna, jejich mohutná opevnění nejsou obnovována, zdejší kostely zanikají.
...