Císař Josef II. daroval sedlákům osobní svobodu, Hans Kudlich, syn sedláka z krnovského Slezska, jeho práci „dokončil“, a zbavil je také robotních povinností. Tak by bylo možné shrnout životní zásluhu muže, jenž ve dvacátých letech 20. století často zaujal na pomnících právě císařovo místo, a to doslova. Podívejme se ale nejprve blíž na životní příběh muže, jejž čekala v českoněmeckém prostředí tak úspěšná, byť mnohdy krátká pomníková kariéra. Narodil v roce 1823 ve vsi Lobendorf, dnes Úvalno na řece Opavě, která dnes stejně jako tehdy tvoří státní hranici (v roce 1823 za ní bylo Prusko). Jako nejmladší ze sedmi sourozenců byl poslán na studia, nejprve na opavské gymnázium a pak na vídeňskou právnickou fakultu. Jeho studium však přerušil rok 1848. Při demonstraci před vídeňským zemským sněmem 13. března 1848 byl pobodán bajonetem, vrátil se domů léčit a rychle se stal hrdinou. V následných volbách do ústavodárného sněmu byl Hans Kudlich ve čtyřiadvaceti letech zvolen vůbec nejmladším poslancem. Počínal si velmi aktivně a již 26. července navrhl úplné zrušení všech poddanských povinností. Dne 7. září parlament jeho návrh odsouhlasil a zrušil poddanství, roboty i desátky. Po rozehnání sněmu 7. března 1849 byl na mladého liberála vydán zatykač. Kudlich uprchl do Švýcarska, kde vystudoval medicínu, oženil se a odjel do USA, kde si otevřel lékařskou praxi v Hoboken ve státě New Jersey. V Rakousku byl v roce 1854 mezitím odsouzen k trestu smrti za údajné podněcování k vraždě ministra Latoura za vídeňské revoluce na podzim 1848. Teprve v roce 1872 byl Kudlich v Rakousku amnestován a mohl pak několikrát Evropu a rodné Slezsko navštívit. Vždy se však vracel do USA, kde v požehnaném věku čtyřiadevadesáti let v listopadu 1917 zemřel.
...