Dětskou říkačku Prší, prší, jen se leje, Sandokan se z okna směje... Památník s instrukcí vepsanou na první stránce: Můžeš kreslit, můžeš psát, ale listy netrhat... Zeď s nápisem Servít je vůl. „Flusačku“ vyrobenou z verzatilky, drátěného Ferdu Mravence, trampský cancák, céčka i legendu o černé sanitce. To vše najdeme v pražském Letohrádku Kinských na výstavě Nové pověsti české. Její autoři ji věnovali poválečné lidové hmotné i slovesné kultuře. Expozice je členěna do šesti celků. První nás seznamuje s dětskými hrami (skákání panáka, přebíračky, papírové skládačky) a říkankami. Připomíná oblíbené hračky (kliklaky, jo-jo), podomácku vyráběné dětské zbraně (prak „skobičák“, kuše z šatního ramínka či zmíněná „flusačka“) či předměty, které se staly mezi dětmi zcela nečekaně nesmírně populárními (céčka). Najdeme zde i dětské památníky. Ty byly kdysi výhradně záležitostí dospělých, kteří si do nich nechávali vpisovat ušlechtilé myšlenky a věnování od významných osobností. Po druhé světové válce se památníky staly doménou dětí a citáty mudrců, vlastenecké a romantické verše ustoupily povedeným i méně zdařilým kopiím disneyovských trpaslíků nebo Milerových krtků.
...
Nové pověsti české, Národní muzeum – Musaion – Letohrádek Kinských, do 27. března 2011