Dějiny a současnost

Kulturní čtrnáctideník A2 (č. 2/2011, 19. 1. 2011) přinesl rozhovor s Josefem Vojvodíkem, teoretikem a historikem umění, editorem a překladatelem, o Vojvodíkovi, postavantgardě a izolaci – Jsem člověk interiéru ­–, v němž mimo jiné mluví o svém nomádství mezi Prahou a Bavorskem, zamýšlí se nad břitkou kritikou knihy Symboly obludností. Mýty, jazyk a tabu české postavantgardy 40.–60. let, na níž se jako spoluautor podílel, a také nad tím, která životní zkušenost se podílela na jeho fascinaci uměleckým zjevením. Dalším inspirativním textem je úvaha Jana Sterna Bída futuricismu. O slasti z vyprávění dějin, ve které autor uvažuje o rozdílech psaní v minulém a budoucím čase: Psaní minulosti je naší metodou, jak si vynutit jistý zítřek, jistou jeho podobu, jež je spojena s čímsi v našem osobním i kolektivním nevědomí…(ivc)

Sté výročí narození čtyřicátého amerického prezidenta Ronalda Reagana si v příloze Lidových novin Orientace (12. 2. 2011) připomněla čtveřice diskutujících. Hlavním tématem diskuse byl Reaganův přínos ke zhroucení Sovětského svazu a pádu komunismu a také vliv jeho vlády na proměnu americké ekonomiky. Na přetřes přišly Rea­ganovy intelektuální a politické schopnosti i negativa, která po svém prezidenství Americe zanechal. (jde)

Časopis Cinepur (č. 73) vstoupil do nového roku se zbrusu novou grafickou úpravou. Jaroslav Pinkas se v článku o filmu Juraje Herze Habermannův mlýn věnuje nejen srovnávání různých filmových zobrazení poválečného odsunu, ale i úvahám o žánru historického filmu coby médiu historické paměti. (jde)