Dějiny a současnost

Příběh západočeského šlechtického rodu, z něhož v 18. a 19. století vzešli celkem čtyři příslušníci úzké vrstvy nejvlivnějších úředníků habsburské monarchie, výrazně poopravuje tradičně jednostrannou tezi, že starobylá šlechta zejména z Čech – oslabena pobělohorskou emigrací – prakticky neměla vliv na formování moderního establishmentu. Ve středověku a raném novověku se Chotkové podle Cermanových zjištění nijak nevymykali z rámce životního stylu rytířského stavu a procházeli tichou nobilitací praxí. Rodnou tvrz a skromný počet ...

Péče o zdraví je stará jako lidstvo samo. Proti utrpení, nemocem a smrti se lidé vždy pokoušeli bojovat ze všech sil a všemi dostupnými prostředky. Proto je medicína jednou z nejstarších věd, proto nás její úspěchy i neúspěchy tak zajímají a nepřestanou zajímat ani v budoucnosti. V plné míře to platí o kardiologii – oboru vnitřního lékařství, zabývajícího se diagnostikou a nechirurgickou terapií onemocnění srdce. Souvisí to také se skutečností, že ...

Jméno profesorky Kateřiny Charvátové je po odborné stránce spjato především s historií středověkého cisterciáckého řádu. Výsledkem jejího dlouhodobého badatelského úsilí se staly v letech 1998 a 2002 dvě monografie, shrnující dějiny řádových fundací na teritoriu Čech v horizontu 12.–14. století. Nyní, s odstupem několika let, předkládá Kateřina Charvátová čtenářům další pokračování příběhu cisterciáckého řádu ve středověkých Čechách. Jak autorka sama předesílá, téma aktuálního svazku vykrystalizovalo vlastně náhodou. V průběhu ...

Zatímco perzekucím a pronásledováním příslušníků především katolické církve (a církve jako takové) v Československu v době komunistického režimu bylo věnováno již mnoho odborných, popularizačních prací i pamětnických knih a téma se stalo ústředním bodem několika větších či menších vědeckých konferencí (mezinárodní nevyjímaje), problematika pronásledování příslušníků ostatních tradičních církví a církevních společenství stojí teprve na svém počátku. Mezi první vlaštovky zabývající se perzekucí příslušníků Církve československé po únoru 1948 můžeme přiřadit ...

První svazek Zápisků Marie Červinkové-Riegrové patří k významným edičním počinům, který zpřístupňuje historické obci jedinečný pramen k dějinám každodennosti 19. století, dějinám politickým a v neposlední řadě gender history. Edice je koncipována do pěti oddílů podle roku, ve kterém byly Zápisky napsány. Jednotlivé záznamy jsou vedeny chronologicky. V úvodu edice nalezneme krátké biografické údaje Marie Červinkové-Riegrové, dále autoři čtenáře seznamují s osudy deníkových zápisů této ženy a s důvody, proč ...