„Zde základna Tranquillity! Orel přistál.“ Těmito slovy oznámil 20. července 1969 americký astronaut Neil A. Armstrong řídicímu středisku v texaském Houstonu přistání výsadkového modulu Eagle expedice Apollo 11 na povrchu Měsíce.
Modul dosedl v oblasti Moře klidu (Mare Tranquillitatis) a jeho přistání znamenalo začátek zkoumání našeho věčného souputníka pilotovanými expedicemi. Žel, trvalo pouhé tři a půl roku. Americký lunární program byl oficiálně vyhlášen 25. května 1961. Tehdejší prezident USA John F. Kennedy deklaroval na společné schůzi obou komor Kongresu za národní cíl let amerických astronautů na Měsíc. Řekl tehdy doslova: Jsem přesvědčen, že tento národ si může postavit za cíl dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět, dříve než uplyne toto desetiletí. Žádný jiný kosmický projekt v tomto období nebude mít větší vliv na lidstvo, žádný nebude mít větší význam pro dlouhodobý výzkum vesmíru a žádný nebude obtížněji splnitelný či nákladnější. (...) Ve skutečnosti – pokud souhlasíme s tímto názorem – nepoletí na Měsíc jeden člověk, bude to celý národ. Protože všichni budeme muset zapracovat na tom, abychom jej tam dostali. Stalo se tak na radu jeho vědeckých poradců, kteří tento projekt považovali za adekvátní odpověď na dosavadní triumfy sovětské techniky při dobývání vesmíru – vypuštění první umělé družice Země Sputniku 1 v roce 1957, první zásah Měsíce sondou Luna 2 v roce 1959, a zejména let prvního kosmonauta Jurije Alexejeviče Gagarina v dubnu 1961 v kosmické lodi Vostok.
...