„V krásném jarním čase roku 1810 se mnou chodilo o středečních a nedělních odpoledních do přírody zprvu jen pár školáků, a pak jich bylo stále více a více. Jejich počet rostl a brzy jsme začali hrát hry a cvičit jednoduché cviky.“
Takto poeticky vzpomínal roku 1816 Turnvater Friedrich Ludwig Jahn na počátky tělesné aktivity v bývalém loveckém revíru Hasenheide (Zaječí pláň), rozkládajícím se toho času před branami Berlína. Jahnova slova spjatá se zrozením fenoménu německé nacionální tělovýchovy – Turnen – se stala natolik legendární, že chybí jen v málokterých Jahnových biografiích. Teprve když si uvědomíme, jak mocně Turnen v posledních dvou staletích ovlivnilo společnost, její zvyky a ideje, vyjde také najevo, proč se autoři Jahnových životopisů rádi vracejí ke slovům zakladatele tohoto neobvyklého hnutí. To, co obsahují následující řádky, je snaha vystihnout samotné počátky Turnplatzu na Hasenheide, spadající do let 1810–1812. Analýza memoárů a další dobové literatury umožní zodpovědět, co přivedlo Jahna k myšlence oživit pravidelnou fyzickou aktivitu a jak ona aktivita na počátku 19. století vypadala. Z důvodu naprosté obsahové specifičnosti, která bude vysvětlena níže, zůstaly v tomto článku pojmy Turnen, Turner a Turnplatz nepřeloženy. Výrazy „hřiště“, „cvičit“, „sportovec“ by totiž zachytily vnější stránku věci, aniž by však rozlišovaly mezi významovými nuancemi.
...