Dějiny a současnost

Jakub Rákosník se tématem nezaměstnanosti zabývá již poměrně dlouhou dobu. Uvedený titul je pak určitým vyvrcholením jeho dosavadní badatelské práce, kdy se čtenáři mohou seznámit s upravenou podobou autorovy disertační práce.

Jak již bylo zmíněno, zvolil si autor jako hlavní téma své práce problém nebo spíše fenomén nezaměstnanosti v období první republiky. Autor poukazuje na to, že pojem nezaměstnanost ve významu, který dnes běžně používáme, se konstruoval právě v meziválečném ...

Kniha německého spisovatele, kulturního historika a anglisty Dietricha Schwanitze (1940—2004), autora několika v Čechách neznámých publikací z kulturních dějin, se zabývá podobami vztahů mezi muži a ženami, především pak stereotypy, iluzemi i mýty, které je provázejí.

Aniž by tuto skutečnost explicitně zdůrazňoval, staví autor na genderových sterotypech: muži jsou podle něj bytostmi "smečky", jsou hluční, arogantní, soupeřiví. Objev otcovství a vynález zdvořilosti sice vedly k jejich určitému "zkrocení", nicméně ...

Kanadský spisovatel a esejista Alberto Manguel, u nás známý svou knihou Dějiny čtení (česky 2007), se ve své nové knize ujal role průvodce pomyslnou galerií s dvanácti hlavními uměleckými díly a několika dalšími obrazy, které k nim přiřadil. Provází nás především spisovatel, který v obrazech hledá příběhy a z diváka činí čtenáře příběhů. Manguel je místy až barokně mnohomluvný, ale většinou nám odkrývá jen námět obrazu, tedy svrchní vrstvu uměleckého ...

Veronika Středová (roz. Vyčichlová) na sebe upozornila po ukončení vysokoškolského studia odbornými příspěvky k dějinám dějepisectví a teorii historické vědy (Bedřich Mendl, Josef Šusta, František Kutnar, Zdeněk Kalista a francouzské inspirace v české historiografii). Své dosavadní bádání završuje knihou Počátky formování konceptu dějin mentalit v české historiografii.

Rozdělila ji do tří kapitol. První věnuje francouzské historiografii, v níž sleduje nejpozději od poslední třetiny 19. století narušování paradigmatu pozitivismu a dílčí ...

Monografie, která by se pokoušela zhodnotit literární a politickou činnost J. S. Machara v letech 1918—1942, dosud citelně chyběla. Tuto mezeru se pokusil zacelit mladý literární historik Petr Sýkora a nutno říci, že zdařile. Macharově literární činnosti před první světovou válkou se již před mnoha desítkami let věnovali ve svých monografiích Zdeněk Pešat a Fedor Soldán. Je to celkem pochopitelné, neboť dodnes převládá názor, že Macharova poválečná tvorba zdaleka ...