Jedním z velmi výrazných projevů doby laténské je zavedení mincí. Setkáváme se s nimi prakticky na celém teritoriu keltského světa, tedy od Hispánie až k ústí Dunaje.
V rámci tohoto procesu zaujímá území Čech a Moravy mimořádně významné postavení. Tyto regiony, společně s naddunajským pásem Rakouska, jihozápadním Slovenskem a jihem dnešního Polska, představují oblast tzv. „bójského teritoria“. Na tomto rozlehlém území byly raženy početné typy zlatých a stříbrných mincí, které přes svoji obrazovou různorodost vycházejí ze společných kořenů a u zlatých ražeb respektují jednotný nominálový systém. Nálezy záhadných zlatých mincí budily pozornost již od raného novověku. Snad někdy v této době vznikl také zlidovělý termín „duhovky“ či „duhové misky“ pro zlaté keltské ražby. Je zajímavé, že stejně byly tyto mince nazývány také v jižním Německu, kde je termín Regenbogenschüsselchen doložen již na počátku 17. století. Český i německý termín odráží lidové představy o vzniku duhovek – byly považovány za kousky zlata, které sestoupily z oblohy v místech, kde se duha dotkla země. Mince ražené na území „bójského teritoria“ označuje dnes numismatika souhrnně jako bójské mince. Název, odvozený od jména kmene Bójů předpokládaně usídlených v českých zemích, je třeba vnímat spíše jako obecné označení celého mincovního systému, a nikoliv striktně jako kmenovou identifikaci mincí.
...