Dějiny a současnost

Člen redakční rady DaS Zdeněk Hojda se v letošním květnovém čísle v ohlédnutí za valdštejnskou výstavou (Bestia vixit) poněkud otřel o mou kritiku zaměření a pojetí výstavy. Protože z pro mne nesrozumitelných důvodů neuvedl to podstatné, tedy: v čem mé výhrady spočívaly — a dokonce se vyjádřil o kritických příspěvcích na internetu, že prý byly vulgární a zkratkovité, cítím povinnost stručně reagovat.

Tak předně v článku pana Hojdy je zmíněn můj ...

• Milovníkům záhad vyšlo vstříc jedno z nejtajemnějších míst na našem území. Nejen odborníci, ale i příznivci historie a archelogie jistě dobře znají Kounovské řady na Rakovnicku. Jedná se o čtrnáct řad křemencových balvanů rozmístěných v pravidelném obrazci na náhorní plošině nad obcí Kounov. Za jakým účelem tato zřejmě prehistorická památka vznikla, není dosud vysvětleno. Atraktivní jsou teorie o pravěkém osídlení a kultovním významu místa. V obci v letošním dubnu vzniklo ...

• Poslední loňské číslo Souvislostí 4/2007 přináší rozhovor s Adamem Drdou „Lidská paměť je zrádná“: o příbězích 20. století, paměti a nepaměti, Českém deníku, BBC, parlamentním kutlochu a králi blogerů. Tématem prvního letošního čísla stejnojmenné revue (Souvislosti 1/ 2008) je knihovna. Dvěma anketními otázkami se tak vymezuje nyní nadmíru aktuální problematika: Čím je knihovna pro architekta přitažlivé téma? Čím by dnes knihovna měla být a čím ne? Z dalších příspěvků ...

Země vyhraněných protikladů a vášnivých debat, jakou je Francie, byla v posledních letech svědkem několika kolektivních reakcí historické obce. Známé jsou zejména manifesty proti tzv. paměťovým zákonům (lois mémorielles) vyjadřujícím se k arménské genocidě nebo proti vládnímu nařízení o povinném výkladu "pozitivní role kolonizace". Petice proti profesoru Gouguenheimovi z konce tohoto dubna je však i v tomto kontextu výjimečná. Týká se výkladu středověkých dějin a historikové v ní neútočí proti ...

Zejména německá historiografie se v posledním desetiletí zaměřila na zhodnocení vývoje parciálních sociálních skupin, tedy rovněž inteligence jakožto flexibilní složky středních vrstev, která postupně proměňuje své kulturně politické zájmy a aspirace. Právě podobné posuny můžeme sledovat v konfrontaci vývoje dvou veřejně činných osobností, spisovatele Hermanna Bahra a dramatika a divadelního činitele Jaroslava Kvapila. Jedná se o dvě výrazné postavy vzájemně se poměřujících a ovlivňujících kulturně-jazykových okruhů v Rakousku na přelomu ...

„Nemůže být dogmatismus tam, kde jako nejvyšší a jediné kritérium doktríny se klade její shoda se skutečným procesem společensko-ekonomického vývoje.“ V. I. Lenin

Zdálo by se, že není nejvhodnější začínat článek o působení kultu osobnosti v historiografii citátem. Právě citátománie byla charakteristická pro vědeckou práci v období kultu osobnosti a boj proti kultu začal v sovětské historické vědě v roce 1953 mimo jiné právě bojem proti citátománii. O co však ...