Na prvního máje letošního roku dorazil i do českých kin německý film „Náš vůdce“. Tento snímek, který zaznamenal v zemi svého vzniku velkou návštěvnost, byl natočen jako reakce na narůstající vlnu německého neonacismu.
Počet pravicových extremistů u našich sousedů sice kontinuálně klesá (v roce 1969 jich bylo ještě 30 000, nyní se počet odhaduje na 4 000), na druhou stranu se ovšem jejich jednotlivá uskupení a politické strany stále více programově orientují na neonacismus, na pouliční násilí a rasově motivované činy. Tento vývoj je jistou obranou vůči takzvané kontrastní společnosti, která vzniká v důsledku migračních procesů a interakce kultur. Navíc se dnes objevuje nová vývojová fáze této formy extremismu, která se stále více opírá o mladistvé a využívá plně současnou moderní techniku. Z různých výzkumů vyplývá, že až 15 procent Němců dnes vykazuje pravicově extremistické postoje. Vyjadřují tedy sympatie s rasismem, antisemitismem, kolektivizačními tendencemi, nacionalismem a zlehčováním zvěrstev nacistů. Tento moderní extremismus je, jak uvádí německý politolog Erwin Scheuch, výsledkem normální patologie západních průmyslových společností. Jeho průvodním jevem se stává snaha o etnizaci sociální otázky, tedy argumentace, že za současnými socioekonomickými potížemi Německa stojí cizinci. Mezi dospělými patří k přívržencům neonacismu skutečně takřka výlučně sociálně slabší skupiny.
...