Dějiny a současnost

V podobě nejnovější publikace Michala Frankla se nám do rukou dostává nejrozsáhlejší studie k dějinám antisemitismu v české společnosti konce 19. století a zároveň asi nejzásadnější příspěvek do diskuse o tomto fenoménu z pera českého autora v posledních několika letech.

V úvodu autor nabourává některá zažitá klišé tradující se v české historiografii — jde například o koncept "zvláštní cesty" českého antisemitismu, který je v opozici k německému rasovému antisemitismu často popisován ...

Kniha Valentina Lavrenťjeviče Janina nabízí poutavé seznámení s jedním z klíčových objevů druhé poloviny 20. století, kterého dosáhli archeologové a medievisté na území ruského města Novgorod. Šťastnou shodou okolností bylo totiž v průběhu 12.—15. století zašlapáno do bláta novgorodských dvorů velké množství listů na březové kůře, jež se ve vlhké a rychle narůstající kulturní vrstvě zachovaly ve výtečném stavu až do dnešní doby. Poměrně přesnou dataci těchto jedinečných písemných ...

Kniha historika a religionisty Davida Zbírala je nejnovějším příspěvkem k tématu středověkých církevních dějin a dějin herezí. Práce se vyznačuje sevřenou linií výkladu a promyšlenou strukturou. Je členěna na několik oddílů z hlediska chronologicko-tematického. Autor v jednotlivých kapitolách pojednává o typech informačních zdrojů o katarském hnutí. Začíná prvními neurčitými zprávami u Ebervina ze Steinfeldu a Bernarda z Clairvaux, pokračuje přes zjevení Alžběty ze Schönau a Hildegardy z Bingenu i první ...

Jsou to dějiny napsané pro sečtělého čtenáře, kterému Evropa minulého století není neznámou. Britský historik události nepřibližuje chronologicky, geograficky ani tematický, ale své zpracování označil jako fragmentární historii. Neobvyklost autorského přístupu je v přibližování řady zajímavých detailů na úkor samé podstaty dějinné události. Proč došlo k Velké válce, naznačuje například pouze v hrubých obrysech, stejné kontury má i její závěr a versailleské uspořádání. Ze srovnání následků první a druhé války ...

„Zboření kostela v Hrobu a Broumově...“ je tak trochu zaklínadlem, či možná lépe "ptydepe" české výuky historie třicetileté války... Dál však většinou učebnice nezacházejí. Namátkou Josef Pekař v Dějinách československých (Praha 1991, 2. vydání): „... na statcích církevních pak zavírala vrchnost poddaným nekatolíkům nově zbudované kostely. To se stalo zejména v malých německých městech Hrobech a Broumově...“ (s. 105). „Na jaře r. 1618, když král dal opětovně odmítavou odpověď ve sporu ...