„Zboření kostela v Hrobu a Broumově...“ je tak trochu zaklínadlem, či možná lépe "ptydepe" české výuky historie třicetileté války... Dál však většinou učebnice nezacházejí. Namátkou Josef Pekař v Dějinách československých (Praha 1991, 2. vydání): „... na statcích církevních pak zavírala vrchnost poddaným nekatolíkům nově zbudované kostely. To se stalo zejména v malých německých městech Hrobech a Broumově...“ (s. 105). „Na jaře r. 1618, když král dal opětovně odmítavou odpověď ve sporu o kostely v Hrobech a Broumově, rozhodli se jmenovaní pánové sáhnouti k násilí...“ (s. 106), či Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740 (P. Čornej, I. Čornejová, I. Rada, V. Vaníček, Praha 1993, 2. vydání): „... Na panství benediktinů v Broumově byl uzavřen evangelický kostel a na arcibiskupském statku v Hrobech byl nekatolický chrám dokonce zbořen. Došlo tak k hrubému porušení zásad Majestátu...“ (s. 230). Že se učební texty nepouštějí do větších detailů, je zcela pochopitelné, protože následující události, které přerostly v "nepokojná léta" na více než tři dlouhé dekády, odsunuly Hrob(y) pouze do role stafáže.
...
Havran, Praha 2007, 176 s., 192 Kč