Ještě na počátku 20. století byly ženy v pražských kavárnách a lokálech bezpochyby nepřehlédnutelnou senzací. Bylo nemyslitelné, aby se do veřejného prostoru vypravily samy, aniž by se tím zařadily automaticky mezi ženy s pochybnou pověstí.
Právě v otevřeném demokratickém „malém světě“ kavárny se však za půl století jejich postavení výrazně proměnilo. Z původních tichých a pasivních múz, z pouhých ozdob kavárenského prostředí se totiž staly výrazným indikátorem prohlubující se ženské emancipace. Objevují se zde najednou moderní samostatné ženy, které si už nenechávaly svůj vnitřní svět pro sebe, ale které se jím snažily ovlivňovat své okolí a vedeny vlastními uměleckými záměry samy reflektovaly nenapodobitelnou kavárenskou atmosféru.
...