V prvním únorovém týdnu 2008 zažila Praha malý vědecký svátek. Na pozvání Fakulty humanitních studií UK zde vystoupili s přednáškami manželé Assmannovi. Nejprve 6. února v Goethově institutu Jan Assmann (emeritní profesor univerzity v Heidelbergu) na téma „Starý Egypt v kulturní paměti Západu“, den poté na Filozofické fakultě UK Aleida Assmannová (profesorka univerzity v Kostnici) s přednáškou „Generace ve společnosti, dějinách a literatuře“. Krátce před touto přednáškou poskytla profesorka Assmannová rozhovor pro náš časopis.
Vaše kniha Prostory vzpomínání se stala velmi rychle povinnou četbou pro všechny, kdo se zabývají historickou pamětí. Vaše práce se ale pohybuje na pomezí mnoha oborů: literární vědy, historické antropologie, historické psychologie, kulturologie. Ke kterému z těchto oborů má podle Vás problematika kultury paměti nejblíže?
Je pravda, že se pohybuji na půdě různých oborů. Kulturní vědy se ovšem vyznačují mimo jiné tím, že se věnují společným tématům napříč jednotlivými obory. Téma vzpomínání, paměti je takovým společným tématem. Nelze je rozumně pěstovat jen z pohledu jedné disciplíny. Já sama jsem přirozeně prošla určitou akademickou dráhu – vycházím z literární vědy, v mém případě jde o anglickou a americkou literaturu – a tuto dráhu jsem také přerušila, protože jsem se věnovala rodině a dvanáct let nepůsobila na univerzitě. To ale byla pro mě svým způsobem šance, protože jsem se během těch dvanácti let mohla věnovat úplně jinému studiu, jaké nepěstovali moji kolegové z oboru: zabývala jsem se psychologií, sociologií, psychoterapií a také historií; všechny tyto disciplíny se mi staly velmi blízkými a našla jsem v nich mnoho spolupracovníků, od kterých jsem se hodně naučila. A to vše jsem se pokusila přinést zpět do svého vlastního oboru. Naštěstí se můj obor, literární věda, vyvíjel tímtéž směrem, takže jsem si od určitého okamžiku nemusela hrát na Jekylla a Hyda, na dvě osoby, z nichž jedna se zabývá literární vědou a druhá kulturologií, kulturou paměti, nýbrž oba tyto zájmy se stále více dobře snášely dohromady.
...