Kavárna je centrem komunikace a mezilidských vztahů. I v případě, že host bez doprovodu, sám, zjevně ponořen do sebe sedí před svou kávou, probíhá v kavárně živá výměna pohledů a myšlenek.
Host komunikuje, a to nejen tehdy, podává-li svou objednávku. Host je viděn a vnímán, ale může i zkoumat své okolí. Pozoruje jiné hosty, naslouchá hovorům, prohlíží si jejich obličeje a v zrcadle veřejného prostoru prožívá sám sebe. Kavárna se podobá jevišti, na kterém všichni aktéři – hosté i personál – jsou zároveň diváky i herci. Taková setkání trvají krátce, přece však jsou kavárny místem prodlévání. Jsou místem bezčasí. Stále se střídající návštěvníci vytvářejí v kavárně časovou prchavost a nejistotu, ale stejně tak i napětí a přitažlivost. Kavárny jsou místem klidu a shonu – rozporu, který vytváří jejich napětí.
...