Dějiny a současnost

Všichni si dobře pamatujeme na mediální vlnu týkající se tzv. Benešových dekretů, která se v ČR zdvihla v letech 2001—2003 a doznívá vlastně dodnes. Mladý německý historik Christian Domnitz analyzuje nejen vnitřní, ale i vnější faktory debaty na toto téma, která se odehrávala na půdě Evropského parlamentu i v české Poslanecké sněmovně. Právě pohled zvenčí je největším přínosem jeho knihy.

Studie je vlastně magisterskou prací, což je poznat i ...

Je příjemné, že na českém knižním trhu pomalu přibývá překladů knih cambridgeského historika Petera Burka, na nichž má zásluhu neobyčejně aktivní brněnské Centrum demokracie a kultury a osobně zejména Jiří Hanuš. Český překlad názvu působí rozpaky. Překladatel se otrocky přidržel originálního titulu Varieties of Cultural History, jenže v tomto případě variety znamená rozmanitost, pestrost a různorodost. Slovník spisovné češtiny varietu nezná, slovo se ale běžně užívá v zahradnické hantýrce a ...

Vydavatelství Academia před nedávnem obohatilo knižní trh rozsáhlou slovníkovou příručku Vladimíra Bystrova nazvanou Průvodce říší zla. Autor jejím vydáním završil svůj dlouholetý zájem o problematiku politických represí v bývalém Sovětském svazu, ačkoliv svůj výzkum zaměřoval především na osvětlování osudů příslušníků ruské emigrace odvlečených násilně po roce 1945 do sovětských věznic a táborů.

Vladimír Bystrov pro uživatele knihy (zdráhám se použít pojmu čtenáře, neboť číst v klasickém významu slova knihu nelze ...

Kniha britského historika Juliana Jacksona představuje zřejmě nejrozsáhlejší kompendium týkající se dějin Francie za druhé světové války, které se dostává českému čtenáři do rukou.

Úvodní partie shrnuje vývoj diskusí o historii Francie za války a jejich radikální zvraty. V následující první části se autor snažil zařadit okupaci do dlouhodobějšího kontextu meziválečných dějin Francie. Úvodní pasáž je záznamem reakcí francouzské společnosti na první světovou válku a 1 300 000 padlých Francouzů ...

Ke komunistickému hnutí neodmyslitelně patří galerie světců i panoptikum zatracenců. Zvěčnělí vůdcové proletariátu, hrdinové padlí v boji nebo mučedníci nacházející smrt v rukou nepřátelských katů — ti všichni byli za doprovodu chvalozpěvů vynášeni do pomyslných komunistických nebes, aby jako zářné vzory posvěcovali platnou stranickou linii a zosobňovali ji lidovým masám. Na druhé straně bývalí revolucionáři, kteří přežili, funkcionáři pod vrcholem mocenské pyramidy, intelektuálové či Židé byli zase nejčastějšími adepty zavržení do ...