hledání středověkého lesa je dřina. O nekonečných hodinách v blátě nehostinných lesních podrostů by mohli autoři dubnového tematického bloku jistě dlouho vyprávět. Jejich cíl je však jiný. Vědecké poznání středověkého lesa vnímají jako společensky závažné téma současnosti. Ostatně i pro ĎaS je to téma důležité. Dějinám lesa a lesní přízračnosti, kráse, paměti i přirozenosti se věnoval tematický blok již před patnácti lety (č. 11/2006) – ano, tak rychle ten čas běží!
Nestává se tu často, aby historické téma prezentoval odborný kolektiv v tak semknutém autorském týmu, jaký známe z četby hlavně přírodovědeckých časopisů, kdy je pod jedním článkem podepsáno hned několik autorů/autorek. A protože výzkum středověkého lesa přesahuje hranice historických i archeologických věd, dorazil tento trend i na stránky ĎaSu.
Les doprovází historii člověka, nabízí mu dřevo, stavební materiál, energii a teplo, udržuje vodu v krajině, dodává kyslík. A nejen to, les je člověku útočištěm, místem, kde nachází obnovu sil, odpočinek a duševní rovnováhu. Lesy ničí vichřice, polomy, kůrovcové kalamity, ale ještě více naše civilizace… Tuto chválu a omluvu v jednom „vysekl“ lesu ve svých Lesních esejích historik umění Josef Kroutvor. A není sám, kdo kouzlu lesa současného i pradávného propadl.
Vydejte se do svého oblíbeného lesa i vy. Po přečtení tohoto ĎaSu na něj budete nahlížet určitě jinak.
Krásné jaro nejen v lesích!
Za redakci
Iveta Coufalová