Konec doby kamenné se na našem území klade do období kolem roku 2000 př. n. l., kdy je eneolit střídán dobou bronzovou. Zároveň se tím otevírá dějinná epocha, kterou – byť pouze s odkazem na středověk – francouzský historik Jacques Le Goff (1924–2014) označil jako dobu dřevěnou. A rozhodně nebyl daleko od pravdy. Bez masivního využívání dřeva jako základní energetické suroviny a konstrukčního materiálu, bez technologických inovací spočívajících v přeměně dřeva na další produkty (dřevěné uhlí, dehet, potaš) by se nikdy nerozvinulo zpracování kovů, nevznikly by středověké katedrály, do Ameriky by se nepodívali ani Vikingové, ani Kryštof Kolumbus, Galileo a Koperník by neměli čím vzhlížet ke hvězdám, válčili bychom bez střelného prachu a i „věk páry“ by bez dřevouhelných vysokých pecí, kde se ve střední Evropě ještě kolem poloviny 19. století vyrábělo drtivé množství železa, vypadal jinak.
...