Literatura k nacistické propagandě v době před Mnichovskou dohodou i k následujícím týdnům a měsícům až do definitivního rozbití zbytku Československa (Resttschechei) bezpochyby netrpí nedostatkem. Toto zjištění ovšem stejnou měrou neplatí pro veřejné komunikování vojenských příprav této agrese, která měla proběhnout ve dvou etapách. Adolf Hitler o násilném postupu vůči Československu uvažoval poprvé už v listopadu 1937. Další strategické přípravy nejprve podléhaly přísnému utajení a cirkulovaly především v úzkých kruzích politického a vojenského vedení třetí říše. Z pochopitelných důvodů nacistům sotva záleželo na tom, aby jejich záměry vešly ve všeobecnou známost, ať už v rámci německé, natož mezinárodní veřejnosti. Zdá se, že tato preventivní opatření byla vyžadována nejen proto, aby nedošlo k ohrožení plánovaných vojenských operací. Umožňovala také plány na útok proti Československu flexibilně uzpůsobovat a ponechat je případně otevřené pro modifikace a doplnění, jež byly v rámci politiky všedního dne považovány za nezbytné.
... Z němčiny přeložila Hana JADRNÁ MATĚJKOVÁ