Souběžně s výstavou Obrazy zášti: Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích, jež je v Oblastní galerii Liberec otevřena do ledna 2022, připravil týž autorský kolektiv pod vedením Jakuba Hausera a Evy Janáčové knihu Obrazy nenávisti (Artefactum – Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2020). Mapuje tradici středoevropských antisemitských vyobrazení, ale věnuje se i dalším tématům, jako třeba filosemitismu nebo obecněji rasismu ve výtvarném umění. Když se odkazy na šoa uplatňují při protestech proti vakcinaci nebo proti pomoci uprchlíkům, je prohlížení středověkých karikatur nebo moderních ztvárnění fantazií o rituálních vraždách obzvláště děsivé. Aktuálním problémům se kniha nevyhýbá: Některá města a vesnice znovuobnovily karnevalové průvody po roce 2000 s cílem podpořit turismus anebo oživit komunitní život. Při rekonstruování tradice používají masku Žida, tak jak byla zachycena v písemných pramenech z 19. století. (...) Masopustní karnevalové průvody v oblasti Hlinecka, včetně masek Židů, jsou od roku 2010 zapsány na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. K uchování a rozvoji této tradice pak slouží fondy a dotační programy EU. Vzniká tak paradoxní situace, kdy grant EU, v němž žadatel musí podrobně rozepsat pozitivní dopad mimo jiné také na rovné příležitosti, slouží vlastně k uchovávání stereotypního vyobrazování Židů. Debata o tomto kulturním fenoménu, vzdáleně připomínajícím fenomén „černé tváře“ (blackface) ve Spojených státech a v Kanadě, českou společnost teprve čeká…
- mš -