Z pohledu řady soudobých pozorovatelů veřejného dění byla válka po propuknutí českého stavovského povstání v zásadě posledním dostupným nástrojem k prosazení vyhraněných zájmů a obhajobě nezcizitelných práv obou znepřátelených stran. Aby přinesla požadovaný účinek, musela se odbývat pod vedením zdatných válečníků a stratégů, jejichž úsudek většinou rozhodoval o výsledku bitevních střetů. Protihabsburský odboj vytvářel pomyslné jeviště pro vystoupení mnoha více či méně známých vojevůdců. Mezi nimi vynikali nejen představitelé stavovského ...
‣Více