„Z původních 6500 protektorátních Romů byla ponechána na svobodě pouze mizivá menšina 300 osob, zatímco zbývající většina se stala objektem nelítostného soustřeďování v táborech nucené koncentrace. Tam byli romští vězňové větším dílem vyhlazeni. Jenom v cikánských táborech zahynulo přes 3000 mužů, žen a dětí, z toho 326 vězňů v Letech, 207 vězňů v Hodoníně a více než 2645 protektorátních vězňů v táboře Auschwitz-Birkenau.
(...) Skutečné číslo o českých Romech, respektive Sintech, kteří se stali oběťmi zločinu hromadného vyvražďování, dnešní stav dokumentace nedovoluje přesně určit. Jistotou zůstává pouze to, že po osvobození se vrátilo z koncentračních táborů zpět do vlasti 583 bývalých romských vězňů a vě- zeňkyň, kteří přežili útrapy let 1938−1945. Temných let, ve kterých se odehrál romský holocaust.“
Ctibor Nečas, Holocaust českých Romů, Praha 1999, s. 173.
...