Až možnost číst napomohla zrakově postiženým, aby se mohli stát emancipovanými členy společnosti. Jejich postavení bylo dlouho nezáviděníhodné: byli odkázáni na projevy dobročinnosti a pomocnou ruku církve (v českých zemích římskokatolické), která pro ně při kostelích a klášterech zřizovala útulky. Města je umisťovala spolu s invalidy a poznamenanými válečnými navrátilci do chudobinců, kde se pak volně sdružovali zpěváci, harmonikáři, flašinetáři a potulní vypravěči.
...