Jen málokterá část našeho památkové- ho dědictví je v současné době ohrožena tolik jako poválečná architektura. Neustále roste počet staveb, kterým aktuálně hrozí demolice či razantní přestavba. Mnoho případů je sice medializováno, avšak veřejné vzepětí jen málokdy vede k pozitivnímu vyústění. Důvodů tohoto nečekaně tristního stavu je bohužel více. Velmi často se jedná o velkorysé budovy se specifickým účelem, který nemusí vždy odpovídat dnešní situaci. Stavby ze šedesátých až osmdesátých let 20. století, které většinou nebyly nijak udržovány a opravovány, se navíc ocitají na hranici životnosti, což radikálním zámě- rům bohužel výrazně nahrává. Odborný zájem o poválečné stavby sice narůstá, avšak stále se nepodařilo širokou veřejnost přesvědčit o tom, že stavby vzniklé v období socialismu mohou být kvalitní a nemusejí mít s dobovou politickou situací mnoho společného.
...