Pražská lobkowiczká knihovna vznikla koncem 18. století jako knihovna hořínsko-mělnické kní- žecí větve roudnických Lobkowiczů. Jedná se o jednu z nejcennějších u nás dochovaných knihoven sběratelského typu. Sestává z ně- kolika významných starých šlechtických knihoven, které samy o sobě obsahovaly různorodé starší celky, dále z několika pozoruhodných soukromých sbírek z konce 18. a 19. století a také z množství knih pocházejících z četných kláš- terů domácích i cizích, obsahuje i knihy roudnické lobkowiczké knihovny. Zakladatelem této zajímavé knižní sbírky byl kníže August Antonín Josef z Lobkowicz (1729–1803), bývalý císař- ský vyslanec u španělského královského dvora v Madridu. Roku 1928 byla pražská lobkowiczká knihovna zakoupena státem a většina fondu (rukopisy, inkunábule, mapy, grafika a velká část tisků) byla z Lobkovického paláce na Malé Straně převezena do tehdejší Veřejné a universitní knihovny v Praze, dnešní Národní knihovny.
...