Od 18. století pro řemeslo porodní báby nestačily dovednosti předávané z generace na generaci, ale bylo nutné získat odborné a teoretické znalosti. Báby se musely podrobně seznámit s anatomií a ošetřováním ženy během a po porodu. Profese začala být úředně regulována, v zájmu státu bylo, aby praktikovaly pouze báby vyškolené ve státem zřízených školách. Na rozdíl od lékařů nesměly používat nástroje, vykonávat jakékoliv operace nebo předepisovat léky. Zkoušená porodní bába pomáhala při normálním průběhu porodu; pokud došlo k nějaké odchylce, musela zavolat lékaře. Sama mohla zakročit pouze v odlehlých oblastech, kde nebyl lékař či chirurg k dispozici. I v těchto případech platilo, že nesmí použít žádné nástroje. Porodní bába byla považována za osobu zdravotní a její úřad podléhal kontrole krajského lékaře a politického úřadu. Každá zkoušená bába vlastnila diplom, byla povinna nahlásit úřadu počátek praxe a viditelně označit svůj příbytek.
...