S těmi nejvzrušenějšími chvílemi našeho domácího odboje, s těmi květnovými divadelními slavnostmi roku osmnáctého, s tím vším, co bylo tehdy tak svaté a co bude v budoucnu kus naší národní nesmrtelnosti – s tím vším je navždy spojen i ten sladký, stříbrný hlas největší české pěvkyně i ta památka toho horoucího srdce českého. Tak se vyjádřil Jaroslav Kvapil k uměleckému i lidskému angažmá Emy Destinnové v roce vzniku Československé republiky. V příštím roce si budeme jistě s náležitou vážností na mnoho způsobů připomínat sté výročí založení republiky, a přitom bychom právě Emu Destinnovou (1878–1930), od jejíhož narození zároveň uplyne sto čtyřicet let, neměli opomenout. Jako vzpomínkový můstek nám přitom může posloužit film Božská Ema (1979), využívající pro svůj titul Kvapilova pojmenování světoznámé umělkyně.
...